Třinec

Vidle Pub, Třinec (UZAVŘENO)

Hodnocení: **** (Výborný)

Datum návštěvy: 06/2021

Načasování mé návštěvy asi nebylo úplně nejšťastnější, v době obědové a krátce pocovidové, jsem dorazil do Třince, abych zhodnotil úroveň místního irského podniku. I přesto, že se z historického hlediska jednalo asi o dost nevzhlednou budouvu, tak se ji zvenčí podařilo předělat do upraveného irského stylu, úhledné přístřešky, dřevěná okna, krytá zahrádka i neonová cedule Guinness jsou jistě vhodnou pozvánkou do vnitřních prostor. Z interiéru jsem byl nadšený, dominuje mu zelená designová lavice s koženým čalouněním ve stylu sedaček Chesterfield, převažuje dřevěný masiv a na stěnách visí zarámované fotografie osobností ze světa hudby a filmu. Po okrajích je možné vystoupat na balkóny, kde jsou další místa k sezení, visely z nich vlaječky Guinness a je na nich umístěn i další provizorní bar. Strop a nosný sloupek hlavního baru v suterénu je opatřen obložením z gramofonových desek a jsou před ním umístěny barové stoličky vyrobené z dřevěných sudů, které jsou použity i jako základ některých stolů. Na baru nechybí výčep na Guinness, ten ale k mé smůle zrovna nebyl na čepu k dispozici, protože docházelo ke změně hlavního distributora pro ČR. Ale majitel, velký příznivec Guinnessu, přislíbil co nejrychlejší nápravu. Zcela jistě by se měl zaměřit i na poctivý irský cider Magners, který dodávají na český trh Ultra Premium Brands a nepodporovat sladké limonády typu Kingswood, které nemají s chutí cideru, natož jablky, nic společného. Asi by se do lednice vešlo i pár tradičních ostrovních speciálů v lahvích, napadá mě vynikající skotská Brewdog Punk IPA nebo schvrně kvašený anglický ale London Pride, aby nebyl host při výpadku Guinnessu odkázán pouze na běžný český ležák. V sortimentu ginů, whisk(e)y a dalších lihovin nečekejte žádné exkluzivní trháky, ale pár klasických kousků jsem na baru zahlédl, Tullamore Dew, Jameson, Paddy nebo Teeling neurazí, záleží hlavně na požadavcích místní klientely. Ve večerních hodinách jsou servírovány nejčastěji burgery a tortily, nemají zde stálý jídelní lístek a snaží se nakupovat čerstvé suroviny a něco dobrého z nich připravit. Jestli jsou to třeba i Irish Stew, Hot Dogy, Fish & Chips a podobné delikatesy, které se v těchto pubech po světě dělají, to snad zjistím příště. Jelikož jsem neměl možnost přijít ve večerních hodinách, tak nemohu posoudit, jakou pouštějí hudbu, v době oběda to byl pouze laciný mainstreamový střední proud, někdy to napravím a přesvědčím se, zda k irské atmosféře přispívá produkce tradičních kapel podobných pubů, jakými jsou The Pogues, Dubliners nebo U2. Ke sledování sportovních přenosů můžete využít projektor a plátno, neviděl jsem však nikde deskové hry ani knihy. Určitě se rád vrátím a věřím, že pár drobných nedostatků, které by mohly posunout podnik ještě více do společnosti těch nejlepších irských pubů, se podaří odstranit.