Nový Jičín

Irish Pub, Nový Jičín (UZAVŘENO)

Hodnocení: ** (Špatný)

Datum návštěvy: 06/2018

I přes žalostnou propagaci podniku, v jehož existenci jsem vzhledem k absenci internetových a facebookových stránek, ani nevěřil, jsem byl při jeho návštěvě celkem mile překvapen. Zvenčí lákala budova reklamními cedulemi na piva Guinness, Kilkenny nebo Murphy's, bohužel realita byla úplně jiná. Se vzhledem a vybavením interiéru si jeho původce pěkně vyhrál, místnost, do které vejdete okolo baru, byla z velké části obložena dřevem a vymalována vínovou barvou, ve které byly zakomponovány zelené trojlístky. Na stěnách visely historické hodiny, vitríny s plechovkami od piva a strop byl potažen látkou s motivem, která se často používá také v útrobách ostrovních pubů. Nádherné stylové lampy a lucerny vytvářely úžasnou atmosféru, kterou jsem zažíval při svých návštěvách podobných podniků v Irsku. O to více je smutné, že místní na takovém místě nepřijali vynikající čepované irské pivo Guinness, které se údajně kazilo a stále dávají přednost levným, méně chutným českým značkám. Měl jsem štěstí, že v zásobě byly alespoň plechovky, ze kterých Guinness po nalití do sklenice dobře pění a pěna je nadýchaná. Plechovka obsahuje malou kuličku, výčepní patronu, která spojuje dusík a CO2, ten se po otevření uvolní a dodává pivu unikátní lavinový efekt. Nalévané pivo se během několika minut usadí, zůstane čiré a hustá krémová pěna vydrží po celou dobu pití. U nás dnes už běžně dostupný irský cider Magners, který by měl být součástí každého irského pubu, nebyl ani v lahvích. Celkově by se mohla rozšířit nabídka nejen cideru, ale hlavně pivních speciálů v lahvích, koukáte na ně venku ve vitrínách a nemáte možnost je ochutnat, je to frustrující. Skvěle by se tady hodila široká škála značek z londýnského pivovaru Fuller's (London Pride, Wild River, ESB, Honey Dew...), které si z pivotéky běžně nakupuji nebo už zmíněný Kilkenny a Murphy's. Nevím, jak moc je toto místo navštěvováno lidmi, kteří ocení širokou škálu irské whiskey, nicméně je zatím možné ochutnat pouze ty nejběžnější, mezi které patří Jameson, Bushmills, Tullamore Dew, Paddy, Kilbeggan nebo Teeling. Nápojový a jídelní lístek už zažil jistě lepší časy, pomalu se rozpadal, byly do něj vepsány některé položky propiskou a byl poznamenán kapkami alkoholu z divokých večírků. Jedná se o nízkonákladovou položku a v době, kdy existují papíry, které odolají vodě i potrhání, by stálo jistě za zvážení, zda by se úroveň lístků nemohla o něco zlepšit. Nevýhodou je častá výměna majitelů podniku, nyní ho provozují stejní vlastníci jako vedlejší restauraci Gábi a díky tomu může Irish Bar nabízet produkty její kuchyně. Ta není na první pohled ničím zajímavá, určitě by stálo za to zakomponovat do ní některé speciality britské a irské kuchyně, ať už je to hovězí maso dušené v Guinnessu, jehněčí na různé způsoby nebo obyčejné cibulové kroužky. Produkci jídel, která je servírována v současnosti, najdete v podobných verzích téměř všude, je potřeba vnést něco netradičního, za čím se budou lidé vracet nebo alespoň budou zvědaví, jak tyto věci chutnají. Barman byl pohotový, znalý sortimentu a zajímal se o novinky, kterými by podniku pomohl, to se vidí málokdy. Věřím, že nezůstane jen u dobrého potenciálu, ale přijdou i pozitivní změny, které mohou tenhle útulný podnik s venkovní zahrádkou udělat vyhlášeným v širokém okolí.